...něco z klávesnice


Tak asi už budu muset fakt na to ušní.

Včera jsem byla na ortopedii,čekárna malej krcálek, bylo nás tam asi 6, docela to odsejpalo, už jsem měla jít na řadu já, jenže se z ordinace ozvalo…
 
[ 16. března 2014 | Autor: ]
 
...  pan Kovář, nikdo se nezvedal, jak by taky mohl, když jsme tam byly samé ženské. Nic se nedělo, tak jsem se aktivně  ujala organizování vzniklé situace  a nahlas řekla, volají pana Kováře, je tu nějaký pak Kovář? Ticho, dlouhé ticho, z ordinace se opět ozvalo pan Kovář…. Řekla jsem udiveným spolupacientkám, to je divné, že volají pana Kováře. Až paní sedící nejblíže ke dveřím ordinace špitla, ale oni volají paní Heřmánkovou! Takže jsem popadla svoje saky paky a vtrhla do ordinace s omluvou, že jsem slyšela, že volají pana Kováře.  Sestřice nebylo jasné, jak z Heřmánkové mohl vzniknout Kovář. Mně jo, jak jsem  trochu dislektik a k tomu nahluchlá, tak jsem pobrala konec od Heřmánková – ková a věděla jsem, že tam bylo taky nějaký ř, tak jsem si z toho udělala Kovář.

Jak se mi  ke stáru kombinují různé původní vlastnosti (dislexie, akčnost a organizování situací) a nové vady (hluchota), tak to bude asi docela legrace. Kdybych byla jen hluchá, tak by to šlo, ale když jsem k tomu navíc ještě aktivní, tak je z toho groteska.. Takže jdu vstříc novým zážitkům.

(c) Marie Heřmánková, 2006-16 Publikování nebo další šíření obsahu serveru www.hermanci.cz bez souhlasu autora není dovoleno.
TOPlist